“Odkaz přesahuje hranice života: V našich činech, myšlenkách a dědictví objevujeme nekonečnost v digitální podobě.”
Pozůstalí často usilují o zachování vzpomínek na zesnulé. Mnoho lidí má fotografie, videa a jiné vzpomínky, které by rádi uchovávali a sdíleli, ale často jim chybí vhodné prostředky pro jejich dlouhodobé uchování. Přístup k podrobným informacím o zesnulých je složitý, což omezuje schopnost veřejnosti dozvídat se o historických osobnostech a udržovat spojení mezi generacemi. Co kdyby ale existovala digitální stopa či systém, který by nám umožnil zesnulého člověka navnímat v digitálním prostředí?
Období zpracování:
2023-2024
Typ projektu:
Speculative
Designový proces:
Moje role:
Product Designer
V samotném úvodu jsem vedl spousty neformálních a spontánních diskuzí, aby jsem lépe pochopil představy a myšlenky lidí ohledně mého projektu. Tento přístup je pro mě klíčový, protože mi umožňuje získat široké spektrum názorů a lépe porozumět tomu, co lidé očekávají nebo jaké mají představy o konceptu, na kterém pracuji.
Tyto neformální rozhovory mi poskytly cenné informace, které mi pak pomáhají přizpůsobit a vylepšit můj projekt tak, aby co nejlépe vyhovoval potřebám a očekáváním cílového publika.
Zaznamenal jsem, že respondenti měli často rozdílné názory na to, jak by měl vypadat život po smrti. Někteří respondenti vnímali po-smrtnost v digitálním světě jako něco, co by mohlo fungovat, ale jejich představy se lišily v závislosti na okolnostech smrti a jejím dopadu.
Abych tyto rozmanité názory lépe pochopil a strukturoval, využil jsem metodu Mapy Empatie. Tato metoda mi umožnila rozdělit a analyzovat myšlenky mých respondentů, což mi poskytlo jasnější přehled o jejich představách a obavách, a tím mi pomohlo lépe porozumět, jak by měl můj projekt reagovat na tyto různorodé pohledy.
Pragmatičtí realisté: Tato skupina lidí přistupuje k smrti prakticky a realisticky. Nezabývají se příliš spekulacemi o životě po smrti, ale soustředí se spíše na to, co mohou udělat pro lepší život zde a teď. Mohou mít tendenci plánovat dopředu a zajímat se o hmatatelné způsoby, jak zanechat po sobě odkaz.
Spiritualisté: Tato skupina se vyznačuje hlubokým zájmem o metafyzické aspekty existence, včetně života po smrti. Můžou věřit v reinkarnaci nebo jiné formy duchovního pokračování po smrti. Tito lidé často hledají hlubší smysl a spojení s něčím větším než je samotný fyzický život.
Digitální pionýři: Tato skupina je fascinována možnostmi, jak technologie, zejména umělá inteligence a digitální stopy, mohou ovlivnit naše pojetí smrti a života po ní. Mohou být otevřeni myšlence digitálního po-smrtného života nebo způsobů, jakými mohou digitální technologie zachovat naše vzpomínky nebo identitu.
Na základě předchozích diskuzí, použití empatické mapy a kategorizace respondentů bylo klíčové pochopit, co mají všechny skupiny společné. Hlavním zjištěním bylo uvědomění, že smrt je konečná. Jako designér jsem cítil potřebu tento problém přeformulovat a nabídnout alternativní pohledy a řešení, jak se dívat na otázku smrti a existence po ní.
Vize tohoto projektu představuje jednu z nejdůležitějších základů, které posilují designové myšlení a slouží jako inspirace pro designéra.
Koncepce prototypu vychází z myšlenky, že Afterlife může nabízet tři základní koncepty jako samostatný projekt. Na základě úvodních rozhovorů jsou tyto koncepty cíleny na tři hlavní skupiny: pragmatické realisty, spiritualisty a digitální průkopníky.