Ahoj, já jsem Pavel a pracuji pro jednu korporátní společnost jako UX/UI Designer. Jak tak koukám, tak asi nevymyslím nic extra nového
Hned ráno vyběhávám s aplikací Strava, která o mě vede a porovnává data o mých sportovních výkonech (ne, že bych jich bylo hodně, ale rád si zaběhám, nebo si vezmu kolo a vyrazím ven).
Do práce často jezdím městskou dopravou a vzhledem k tomu, že se zde používá systém “tapování”, má každý buď papírovou jízdenku nebo plastovou kartu s kreditem. Díky tomu TransPerth nejenže ví, kolik mám kreditu na kartě, ale také přesně odkud a kam jsem jel, v kolik hodin a kolik mě to stálo. Systém také eviduje, kolikrát jsem kartu ztratil, takže když jdu pro novou, mám už na čele nálepku “Pan opět ztratil kartičku”.
Pracuji převážně večer, a tak se často stane, že nestihnu poslední vlak domů, a proto využiji koloběžku “Neuron”, která často generuje smršť notifikací s exkluzivní nabídkou slev, protože ví, že kromě té koloběžky nebo Uberu nemám moc na výběr.
Často poslouchám elektronickou hudbu při práci, a tak SoundCloud nebo YouTube kanál často rozšiřují můj standardní playlist tím, že mi nabízejí poslechnout si nějaký podobný styl. No a když chci zažít nějakou nostalgii, tak si zapnu Shazam a podívám se jakou hrůzu jsem si měl v oblibě třeba před pěti lety. Když jdu na párty, musím mít vždy s sebou ID, protože bez něj se tady do klubu nedostanete. Ne že bych vypadal na méně než 18 let, ale u vstupu musí zkontrolovat, jestli jsem v jiném klubu ve městě nezpůsobil nějakou ostudu a nemáte BAN.
Protože mám slabost pro digitální vizualizaci a nejsem v tom moc dobrý, studuji hned několik online kurzů a krok za krokem se učím zlepšovat. Online platformy jako Coursera nebo Domestika shromažďují dost informací o mém pokroku a také o tom, který kurz by mě mohl v budoucnu zajímat.